Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech: Etnografické pracoviště

Významnou částí muzejní práce je činnost etnografického pracoviště. Národopisná sbírka vznikala již v počátečních letech jako reakce na přípravu Národopisné výstavy českoslovanské. Stejně jako i v jiných regionech probíhaly v té době sběry hmotných dokladů života venkovského lidu i záznamy slovesnosti a zvyků. V Klatovech proběhla regionální národopisná výstava v roce 1894, na Národopisnou výstavu českoslovanskou byly odeslány celkem 364 předměty, z nichž některé jako dar obohatily vznikající sbírky Národopisného muzea v Praze. I když především v těchto počátečních letech předměty národopisného charakteru tvořily nezanedbatelnou část sbírkových předmětů, systematicky se Dr. Hostaš věnoval pouze lidové hračce. Rozsáhlou kolekci lidových hraček nejen z vyhlášených lokalit v Čechách (Skašov, Krouná), ale také ze sousedních států, zpracovávala v průběhu 60. let 20. století také Dr. Božena Zýková.

Kromě výše uvedených specializací má muzeum ve svých sbírkách dále cca 100 ks čítající kolekci lidových podmaleb na skle, kolekci cca 150 ks dřevěných forem na modrotisk a cca 60 ks dřevěných forem  na perník, cca 50 ks betlémů, početné sbírky lidového a církevního textilu, zvykoslovných předmětů, nábytku, nádobí, nářadí, zemědělských strojů a zařízení domácnosti i hospodářství používaných ve venkovském prostředí v regionu (i mimo něj) přibližně do 50. – 60. let 20. století. Zpracování těchto souborů se průběžně věnovali a věnují etnografové muzea především od konce 60. let minulého století, od kdy je místo etnografa v muzeu vždy obsazeno (Dr. Božena Zýková, Dr. Jan Benedikt, Mgr. Jitka Kurcová, Mgr. Luboš Smolík, Libor Kodýdek, Mgr. Ivana Sieberová).  V současné době je prioritou etnografického úseku práce na plnění úkolů Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu vyplývající z usnesení vlády č. 571/2003.

I když se myšlenkou na postavení muzea v přírodě (skanzenu) s objekty lidového stavitelství z regionu jihozápadních Čech zabýval již Dr. Hostaš se svými spolupracovníky, musel si tento projekt na svoji realizaci počkat pěknou řádku let. Oboru lidové architektury na Klatovsku se totiž systematicky věnoval až od 80. a 90. let 20. století Dr. Jan Benedikt a od 80. let 20. století také Mgr. Luboš Smolík. Díky usilovné snaze  vzniká v současnosti v Chanovicích u Horažďovic stálá Expozice lidové architektury. V ní jsou jako doklad stavebních řemesel i kultury bydlení a hospodářského života znovu postaveny objekty lidového stavitelství z našeho regionu – roubený špýchar z usedlosti Petrovice čp. 6, roubená kůlna se stodůlkou usedlosti v Měčíně čp. 9, roubená stodola z areálu mlýna v Nezdicích, obytná chalupa z Čachrova čp. 39 a roubený špýchar z usedlosti v Přetíně čp. 34, předzahrádka s bylinami, obytná chalupa Čachrov čp. 39, roubený špýchar Přetín čp. 34, roubený špýchar ze Svrčovce čp. 17, kopie dřevorubeckého sezónního srubu, výklenková kaple s barokní pokladničkou a další. Jako rekonstrukce vznikla zděná sušárna ovoce z usedlosti v Měčíně čp. 151.

Etnografické aktivity se však nezaměřují pouze na  budování této expozice. Zároveň ve spolupráci s muzejním spolkem Vlastivědnou společností REGIO a jejími členy probíhá pasportizace drobné lidové a sakrální architektury a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR pasportizace lidové architektury celého okresu.

Pracovníci etnografického pracoviště:

Etnograf: Mgr. Luboš Smolík; tel.: 376 326 351, 737 061 235; e-mail: info@muzeumklatovy.cz
Etnograf: Mgr. Jitka Kurcová; tel.: 376 326 361; e-mail: kurcova@muzeumklatovy.cz
Dokumentátor etnografa: Libor Kodýdek; tel.: 376 326 354, 376 323 525; e-mail: info@muzeumklatovy.cz; skanzen@muzeumklatovy.cz

Kontakt:

Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, příspěvková organizace
Hostašova 1, 339 01 Klatovy IV.

tel.: 376 326 362
e-mail: info@muzeumklatovy.cz