Muzeum v poválečném období

V letech 1945 – 1946 využil vyklizenou budovu muzea Místní národní výbor jako skladiště předmětů konfiskovaných u Němců a kolaborantů. Postupné uvolňování jednotlivých místností, jejich úpravy a instalace exponátů umožnilo zpřístupňovat sbírky od jara roku 1947 do konce roku 1948. Při této příležitosti byly také stěhované sbírky znovu zrevidovány a utříděny.

V roce 1960 v rámci oslav 700. výročí založení města králem Přemyslem Otakarem II. byl v zahradě u muzea zpřístupněn nový výstavní pavilon postavený v akci „Z“. V počátcích sloužil k výstavám klatovských karafiátů, později v něm vystavovalo také muzeum.

Počátkem sedmdesátých let byla hlavní budova muzea pro velmi špatný technický stav pro veřejnost uzavřena, v roce 1985 byla zahájena její rozsáhlá rekonstrukce. Přesto pracovníci muzea připravovali i v tomto období pro návštěvníky výstavy ve výstavním pavilonu v zahradě muzea a v domě čp. 1 ve Vídeňské ulici v Klatovech.

V roce 1990 byla pro muzeum získána barokní panská sýpka v Chanovicích u Horažďovic, sloužící dnes částečně jako depozitář, částečně jako výchozí základna pro realizaci letitého záměru pracovníků muzea – Expozice lidové architektury.

Dne 19. května 1994 byla hlavní budova po náročné dlouhotrvající rekonstrukci konečně zpřístupněna již netrpělivé klatovské veřejnosti. V prvních dvou letech byly nově rekonstruované výstavní prostory oživeny četnými výstavami odbornými i uměleckými. V pracovnách muzea mezi tím probíhaly přípravy libreta, scénáře a realizace již třetí stálé expozice od založení muzea pod názvem Historie Klatovska. Ta byla slavnostně otevřena 16. února 1996.